Mesincho 2013

Mesincho

Vesnice Mesincho se nachází v okrese Dale zhruba 60 km od Awassy, hlavního města Regionu jižních národů. Byla vyhodnocena jako jedna s nejhorší infrastrukturou v okrese.


Stavět školu v Mesinchu pomáhalo i třicet místních

Šestitisícové Mesincho mělo k dispozici pouze školu, kterou si postavila komunita sama. Nejbližší vládní škola byla 10km daleko. Obě nabízely dětem výuku prvního stupně a bylo v nich zapsaných 604 dětí. To však zdaleka nestačilo uspokojit místní potřeby – dalších 230 dětí se do tříd už prostě nevešlo.

Proto jsme Mesincho vybrali jako místo pro naši 14. sbírkovou školu. Stavba trvala 8 měsíců a stála 1,7 milionu Kč. Místní projevovali od začátku o stavbu školy velký zájem. Potvrdilo se to už během stavebních prací. „Pravidelně sem docházelo téměř 30 mužů z vesnice a pomáhali s denními pracemi na stavbě, s omítáním apod.,“ říká Petra Matulová, šéfka mise ČvT v Etiopii. Jsme si tedy jistí, že škola je v dobrých rukou.

Tabule nedržely na stěně

Původní škola v Mesinchu byla postavena z velmi primitivních materiálů, děti ve čtyřech třídách seděly namačkané na prkenných lavicích a neměly stolky, na které by si při výuce mohly položit sešit. Místo k sezení bylo pouze pro polovinu zapsaných žáků, proto mnoho z nich do školy nechodilo. Nedosažitelným luxusem byly pro děti záchodky nebo přístup k pitné vodě.

Ředitel staré školy Habte Yenka to shrnul jasně: „Naše škola nyní nemůže poskytovat kvalitní vzdělání. Chybí nám základní vybavení a žáci i učitelé jsou demotivovaní.“ On sám nemá ve své kanceláři ani židli, na kterou by se mohl posadit. „Knihy a sešity leží na prašné podlaze. Tabule nám špatně drží na stěně a mně dělá velké problémy na ni cokoliv psát,“ potvrzuje slova ředitele učitel Gezahgne Gabissu.

Nejraději hrají fotbal

Díky dárcům sbírky Postavme školu v Africe jsme místním lidem dokázali pomoci. Mesincho získalo novou školní budovu, která je schopná pojmout 300 dětí. Budova má 4 třídy a jednu administrativní místnost, která slouží jako kabinet. Třídy jsou vybaveny celkem stovkou lavic, osmi tabulemi, sedmi stoly a židlemi pro učitele. Dále ke škole patří toalety (zvlášť pro dívky a chlapce), sběrný systém na dešťovou vodu s nádrží na 10,000 litrů.

Oslovili jsme tři místní čtvrťáky a zeptali se jich, jak se jim nová budova líbí. Jedenáctiletý Samuel Babiso vypadá šťastně: „Moc rád vidím tuhle novou a moderní budovu. Jsem moc rád, že mohu být jedním ze studentů, kteří se budou učit v nových třídách.“ Když se ho ptáme na životní plány, odpoví sebejistě: „Chci studovat, abych jednou mohl být doktorem.“ Velmi podobně mluví také jeho spolužačky Debritu a Amarech.

Když nejsou ve škole, musí Samuel i jeho kamarádky vypomáhat rodičům na pastvě, chodit pro vodu nebo sbírat dříví. Co ale dělají, když dostanou volno? Všichni tři svorně říkají: „Máme rádi fotbal!“


Má to cenu...

Chci pomoci